(15.6.) Toto je údajně skutečná odpověď v testu střední úrovně z chemie na univerzitě ve Washingtonu. Odpověď jednoho studenta byla tak "hluboká", že se profesor rozhodl podělit se o ni s kolegy na internetu.
Bonusová otázka: Je peklo exotermické (uvolňuje teplo) nebo endotermické (absorbuje teplo)?
Většina studentů napsala své domněnky na základě Boylova zákona (plyn se ochlazuje, když se roztahuje, a zahřívá se, když je stlačován) nebo nějakou variantu. Jeden student ale napsal toto:
Nejprve musíme vědět, jak se hmota pekla mění v čase. Potřebujeme tedy vědět poměr, ve kterém duše přicházejí do pekla, a poměr, ve kterém z něj odcházejí. Myslím, že můžeme předpokládat, že duše, která se dostane do pekla, již nevyjde. Tudíž neodchází žádná duše. Pro představu, kolik duší přichází do pekla, se podívejme na jednotlivá náboženství v dnešním světě.
Věšina z nich tvrdí, že kdo není příslušníkem dané církve, přijde do pekla.
Od okamžiku, kdy existuje více než jedno náboženství a lidé nepatří do více než jedné církve můžeme předpokládat, že všechny duše přijdou do pekla.
Na základě poměru mezi natalitou a mortalitou můžeme očekávat, že počet duší v pekle exponenciálně roste. Nyní se podívejme na poměr změny objemu pekla, protože podle Boyleova zákona pro udržení stejného tlaku a teploty musí objem růst úměrně k počtu přijatých duší. To nám dává dvě možnosti:
1) Jestliže se objem pekla zvětšuje pomaleji než v poměru, v jakém přicházejí duše do pekla, teplota a tlak pekla porostou, až peklo vybuchne.
2) Jestliže peklo roste rychleji než v poměru k přicházejícím duším, teplota a tlak budou klesat, až peklo zmrzne. Která z možností je správná?
Jestliže přijeme postulát, který nastolila Tereza v prvním ročníku, čili "Dříve bude v pekle zima, než se s tebou vyspím" a se zřetelem k tomu, že se se mnou vyspala včera, musí být správná varianta číslo 2, peklo je tedy nepochybně exotermické a již zmrzlo. Závěr této teorie je, že pokud peklo zmrzlo, nepřijímá další duše, zaniklo a zůstalo pouze nebe, což je důkaz boží existence, který vysvětluje, proč Tereza včera v noci křičela "Ach můj Bože".
Tento student jako jediný dostal 10 bodů.
(1.6.) Co je vlastně BOINC, co zpracovává a k čemu je to dobré ?
Úvod
Víte o tom, že se díky svému počítači můžete přímo účastnit skutečných vědeckých výzkumů? Že můžete například pomáhat ve výzkumu léků proti smrtelným chorobám v době, kdy píšete v textovém editoru, při práci ve skladovém programu, při stahování dat, nebo když si popíjíte svůj šálek kávy a nechce se vám na tu chvíli vypínat počítač?
Na úvod se zamysleme nad základní otázkou , , Využíváte výkon svého počítače po celou dobu jeho provozu na 100% ?“
Většina počítačů na světě svůj plný výpočetní potenciál využívá jen velice malou část své provozní doby ale jejich spotřeba je prakticky stejná, jako by byly vytíženy naplno. Je obrovská škoda tohoto lenošení počítače nevyužít a málokdo si uvědomuje, kolik takového nevyužitého výkonu na světě vlastně je. Přitom je velmi snadné tento výkon věnovat například k vědeckým výzkumům.
Princip je zcela jednoduchý a jeho bezproblémová funkčnost léty ověřena. Stačí mít alespoň občas z konkrétního počítače přístup na internet, stáhnout si některého z klientů pro zpracovávání distribuovaných výpočtů a zaregistrovat se do některého z projektů. Nemá cenu zde obšírně uvádět všechny takovéto projekty, jelikož je jich spousta a každý má nejen jiné zaměření, ale i klienta, který se o výpočty na vašem počítači stará. Chtěl bych tímto článkem upozornit na ojedinělý systém, který spojuje několik desítek takovýchto projektů a stará se o rozdělování výkonu mezi ně. Tím je systém BOINC (Berkeley Open Infrastructure for Network Computing).
Proč bych se do BOINC vlastně měl zapojit?
Otázka , , Co z toho vlastně budu mít?“ je přesně tou, která hned napadne leckterého jedince, který se o BOINC poprvé dozví. Odpověď je, jak by se dalo očekávat, velice snadná: , , Téměř nic“. Nečekejte že vám za to někdo bude posílat každý měsíc šek, nebo jiné peněžní dary, či lepší procesory, aby jste toho mohli více zpracovat. Na takovéto hmatatelné odměny můžete rovnou zapomenout.
Ovšem není pravdou, že z toho nebudete mít zhola nic. Hlavním přínosem je pro většinu členů BOINC účast na skutečném vědeckém výzkumu a radost z toho, že pomáhají projektu, který dle jejich přesvědčení má opravdu smysl a který by bez lidí zapojených do BOINC prakticky neměl šanci existovat. Mnoho lidí si zapojením do projektu rozšiřuje své znalosti o dané problematice, jelikož ho například zajímá, co přesně se zpracovává. Jiní jsou rádi že se mohou na fórech účastnit debat o tématu které je zajímá. Spousta lidí se ale například jen zapojí, protože chápou že pomáhají dobré věci.
Více info zde: http://www.czechnationalteam.cz/view.php?cisloclanku=2006080001
(21.5.) Nezkušený rozhodčí na soutěži ve vaření chilli
Poznámky nezkušeného rozhodčího jménem Frank z východního pobřeží: "Nedávno jsem byl poctěn pozváním k rozhodcování na soutěži ve vaření chilli. Jeden z rozhodčích totiž onemocněl a já se zrovna ptal jednoho z rozhodčích, kde najdu stánek s pivem. Zbývající dva rozhodčí (rodilí Texasané) mě ujistili, že to chilli není tak ostré jak se říká, a kromě toho mezi ochutnávkami se splachuje pivem, které dostanu v neomezeném množství zdarma. Takže jsem nabídku přijal."
Následují opisy bodovacích lístků:
#1: Mikovo příšerná šílená pálivá strašná obluda:
Sudí 1: Moc rajčat. Příjemně rychlý nástup.
Sudí 2: Jemná, osvěžující chuť rajčat. Nijak výrazně ostré.
FRANK: Kurvafix, co je to za svinstvo? Slouplo by to barvu ze silnice! Plameny uhasilo až druhé pivo. Doufám, že tohle bylo to nejhorší co mě mohlo potkat; tihle Texasani jsou fakt cvoci.
#2: Arturův Plameňák:
Sudí 1: Krásná kouřová vůně, jemná příchuť vepřového. Slaboučký nahořklý ocásek.
Sudí 2: Skvělá chuť domácí grilovací omáčky; abych to bral vážně by tam ale muselo být daleko více pepře.
FRANK: Chraňte před dětmi! Fakt nevim co bych měl kromě bolesti cejtit. Musel jsem odhánět lidi co mi chtěli poskytnout masáž srdce aby radši běželi pro pivo. Když viděli muj xicht, hned narazili další sud.
#3: Fredův Požár ve stáji:
Sudí 1: Perfektní požárnické chili! Perfektně ostré, možná by to chtělo fazole.
Sudí 2: Chili bez fazolí, mírná, příjemná příchuť mořské soli, virtuózní práce s pepřem.
FRANK: Volejte protichemickou jednotku, někdo tu vyklopil cisternu jadernýho odpadu! Nosní sliznice mě pálí jako bych šňupal kyselinu sírovou. Všichni už znají postup: pivo mi podávají řetězem abych neuhořel. Barmanka mě praštila do zad abych se neudusil; páteř mám teď před sebou na stole. Ze všeho toho piva už jsem taky pěkně na sračky.
#4: Bubbova černá magie:
Sudí 1: Omáčka s černými fazolemi, prakticky žádné koření. Fakt slabota.
Sudí 2: Černé fazole s mírně nakyslou příchutí. Dalo by se to možná použít jako omáčka k dušené rybě, ale chili to rozhodně není.
FRANK: Cítil jsem že mám něco na jazyku, ale žádnou chuť; je možné aby chuťové pohárky na jazyku úplně odumřely? Sally, barmanka, stála připravená za mnou s tácem tupláků; tahle 150tikilová machna začíná vypadat docela žhavě, skoro jako ten toxickej odpad co tu musim žrát. Že by chilli bylo afrodiziakum?
(21.5.) #5: Lindin odstraňovač rtěnky a rtů:
Sudí 1: Silné, masité chili. Čerstvě umletý cayenský pepř, velmi ostré, bleskový nástup. Velice působivé.
Sudí 2: Chili se sekaným hovězím masem, představoval bych si trochu více rajčat. Cayenský pepř je skvělý nápad.
FRANK: Zvoní mi v uších, pot ze mě leje, a nemůžu zaostřit oči. Uprdnul jsem si a několik lidí za mnou museli odvézt na ARO. Soutěžící se urazila, když jsem utrousil že mi ta její leptací pasta zřejmě způsobila trvalý poškození mozku. Sally mi musela zastavit krvácení z jazyka proudem piva z pípy přímo na jazyk. Asi mi upadnou rty a vypadají zuby. A nejvíc mě sere, že oba zdejší rozhodčí mají pořád kecy, abych přestal křičet... Nejradši bych ty vidláky nakopal do prdele.
#6: Veřina Velmi Vegetariánská Variace:
Sudí 1: Řídká, ale velmi chutná vegetariánská omáčička. Perfektně vyvážený poměr koření a pepře.
Sudí 2: Zatím nejlepší. Agresivní směs pepře, papriček, cibule a česneku. Špička.
FRANK: Moje střeva jsou v jednom ohni. Když jsem si uprdnul, posral jsem se a mám strach, že se to prožere židlí a já padnu na znak. Nikdo už za mnou nepostává, kromě Sally. Musí bejt ještě větší magor než sem si myslel. Necejtim držku a prdel si budu muset rok utírat sněhem.
#7: Susanina Strašlivá Šílenost:
Sudí 1: Středně ostré chili, příliš mnoho nakládaných papriček z konzervy.
Sudí 2: M-hm, chutná to jako by tam kuchařka tu pixlu pepře zvrhla až na poslední chvíli. Musím vyjádřit své obavy o Franka; vypadá jako by nebyl zcela ve své kůži a neustále sprostě kleje.
FRANK: Kdybych si v držce odpálil granát, vůbec bych to necejtil. Na jedno voko nevidim, slyšim jenom příšerně hlasitej hukot. Celý břicho sem si upatlal, dyž sem se lžící místo do pusy trefil do voka. Kalhoty mam plný sraček žhavejch jako láva. Aspoň doktoři při pitvě pochopí, na co sem chcípnul. Přestávam dejchat; strašně to pálí. Stejně všechen kyslík shoří než mi dojde do plic. Když se budu potřebovat nadechnout, budu vzduch nasávat tou dírou kterou se mi žaludek proleptal ven.
#8: Chili číslo 8:
Sudí 1: To nejlepší na konec; perfektní kombinace chili, bezpečná pro všechny včetně dětí, nijak přehnaně ostrá, přesto příjemně prokrví.
Sudí 2: Zlatý hřeb soutěže, perfektně vyvážená chuť. Ani ostrá, ani příliš jemná. Bohužel jsme o většinu přišli když Frank omdlel a při pádu ze židle na sebe celý hrnec strhnul. Nevím jestli to přežije, chudáček... Čím je to na tom severovýchodě krmí? Jak by asi dopadl, kdyby někdo uvařil něco fakt ostrého?
(21.5.) Expert č.3: Otázka: Literatura doby husitské
Q: Jaké autory doby husitské znáte?
A: Jan Hus byl kazatel a kázal v Betlémské kapli, že by lidi nemšli krást, protože je to hřích a tak podobně.
Q: Dál...
A: A taky bojoval proti odpustkům...
Q: Co jsou to odpustky? Víte?
A: Odpustky? To nevím.
Q: Co napsal Jan Hus?
A: Jan Hus napsal Pokřiky.......
Q: (češtinářka zůstala v šoku, v duchu probírala své znalosti, zda něco nepřehlédla) Co to jsou ty Pokřiky?
A: No, ty Hus skládal pro husity, aby jima zahnali křižáky na ústup, ti když slyšeli pokřiky husitů, tak utekli...
Q: (češtinářka zbělela, ptal se tedy přísedící=Zíval) A kdy Jan Hus ty Pokřiky napsal?
A: Hus je napsal v Kostnici během svého perzekvování a věznění a ven je pronášeli jeho přátele, kteří ho tam chodili navštěvovat, ve formě motáku..
Q:(předseda se dusil smíchy, češtinářka měla barvu křídového mramoru, Zíval se chechtal, taková geniální absurdita se jen tak neslyší, po chvíli se češtinářka
zeptala-chtěla zachránit situaci, přisunula před žáka natištěný text písně Kdož sú boží bojovníci a pravila:) Mohl byste rozebrat tento text?
A: (žákovi se rozzářily oči ) To je pokřik!! (pravil nadšeně)
(komise hnila) Pak jsme se ještě dověděli, že Hus chudým bral a bohatým dával a že ho spálili.....)
(21.5.) Zkušenost jednoho středoškolského učitele
Maturitní zkoušky na zdejším ústavu bychom s nadsázkou mohli označit za veselou taškařici, neboť prezentace vědomostí některých žáků (zvláště z českeho jazyka) byly obdivuhodné až patafyzické. Jest sice pravdou, že ústav je zaměřen striktně technicky, ale některé základní znalosti by měly být pro žáky samozřejmostí. Zastavím se pouze u tří expertů, kteří svými sentencemi a holými větami maturitní komisi zcela deklasovali.
Expert č.1: Otázka: Levicově orientovaná literatura mezi válkami.
Q: Která událost zapříčinila levicovou orientaci intelektuálů v Evropě? Byla to událost, která doslova otřásla světem, jak napsal John Reed.
A: No, já přesně nevim....
Q: Vzpomeňte si na období První světové války....
A: (nejistě) Titanic???
Q: (po vstřebání šoku) Které autory, ovlivněné VŘSR, znáte?
A: Neznám...
Q: Například Jiří Wo....?
A: Jiří Wo...
Q: Jiří Wol...?
A: (vítězoslavně) Wolker!
Q: Co napsal Jiří Wolker?
A: (po chvíli) Nevím...
Q: A co takhle reportáže V zemi, kde zítra znamená včera? Kdo je jejich autorem?
A: Neznám..
Q: To nevadí, ale mohl byste nám alespoň říci, co autor myslel tím názvem? ...kde zítra znamená včera?
A: (po chvíli) Oni měli asi jinej kalendář....
(komise odpadla)
Expert č.2: Otázka : Karel Čapek a vědecko-fantastická literatura.
Q: Tak nam nejprve povězte něco o Karlu Čapkovi.
A: Karel Čapek byl synem lékaře a měl bratra Josefa, který byl zručným ilustrátorem....
Q: A dál..?
A: ...........
Q: Tak tady vidím, že máte přípravu (pozn.: na dvoulistu linkovaného papíru bylo napsáno několik řádků: RU.R - přesně takhle!), co to znamená?
A: To je RUR...
Q: Mohl byste o této divadelní hře říci nšco bližšího?
A: Je o robotech...
Q: A dál...?
A: (ticho)...
Q: Znáte nějaké jiné autory sci-fi?
A: Ja jsem nic nečetl.
Q: A viděl jste alespoň nějaký film s touto tematikou? V kinech jich nyní běží několik.
A: Ja do kina nechodím.
Q: Tady vidim, že v seznamu četby (honosný název pro cár papíru, kde bylo vypsáno 5 knih: Válka s mloky, Honzíkova cesta, Babička, Robin a Bella a Sebastian) máte Válku s mloky, o čem tato kniha pojednává?
A: O válce s mloky.
Q: A kdo válčil s těmi mloky?
A: Jiní mloci.
Q: No dobře a jinou knihu s podobným zaměřením od Čapka neznáte?
A: Dva tisíce mil pod mořem.
(komise byla v rozkladu)